Gravitace se spojitým spinem pod drobnohledem pulsarů

© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.
Vědci prozkoumali teoretické vlastnosti gravitace se spojitým spinem a pomocí 15letých pozorovacích dat z projektu NANOGrav stanovili nové fyzikální limity pro její charakteristické rozměrové měřítko ρ se spodním indexem g. Tento teoretický koncept vychází z částic se spojitým spinem, jež představují zobecnění bezhmotných částic a obsahují nekonečnou řadu celočíselných helicit – tedy orientací vnitřního momentu hybnosti vůči směru pohybu. Autorský tým popsal, jak tyto částice ovlivňují šíření světla a signál nízkofrekvenčních gravitačních vln.
K analýze vědci využili pole časování pulsarů, což je síť extrémně stabilně rotujících neutronových hvězd, jejichž pravidelné blikání slouží jako vesmírné hodiny. Zjistili, že tenzorové režimy modelu při nízkých energiích plynule přecházejí v klasickou Hellings-Downsovu korelaci, která popisuje vzájemnou závislost signálů z pulsarů podle Obecné relativity. Společným proložením dat ze sítě NANOGrav a červeného šumu pulsarů odvodili 95% horní limit pro měřítko ρ se spodním indexem g na hodnotu 7,03 × 10⁻²³ eV při rovnoměrném apriorním rozdělení a 4,79 × 10⁻²³ eV při logaritmicko-rovnoměrném rozdělení. Při rovnoměrném rozdělení dává model spektrální index gravitačních vln γ s hodnotou 4,89 s horní nejistotou +0,85 a dolní nejistotou −0,96. Tento index udávající rozložení energie vln se tak přibližuje teoretické hodnotě 13/3 očekávané pro obří binární černé díry ještě více než standardní Obecná relativita.
Proč je to zajímavé: Výzkum ukazuje, že přesné sledování gravitačních vln pomocí pulsarů dokáže testovat i velmi exotické teoretické modifikace gravitace a nastavovat přísná omezení pro fyziku částic za hranicemi standardního modelu.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)