Okamžitě složené struny: Jak fraktální rozpad zachraňuje kauzalitu

© / kredit: ESO/Voggel et al.; ESO/VST ATLAS team. Acknowledgement: Durham University/CASU/WFAU · Zdroj · VST ATLAS team · CC BY 4.0 · Úpravy: zmenšení a kredit.
Teoretická studie zkoumala takzvané okamžitě složené struny (zkráceně IFS z anglického Instant Folded Strings), což jsou základní uzavřené struny vznikající v prostředích, kde síla strunové vazby roste směrem do budoucnosti. Autoři ukazují, že domnělý rozpor těchto objektů s principy kauzality a unitarity řeší jejich postupný rozpad, který nasycuje takzvanou průměrnou podmínku nulové energie (ANEC).
Síla strunové vazby udává pravděpodobnost interakce a štěpení strun, zatímco ANEC je základní požadavek fyziky vyžadující, aby světelné paprsky v průměru neprocházely prostředím se zápornou hustotou energie. Výpočty ukázaly, že v plochém Minkowského časoprostoru vede konečná síla vazby k samočinné kaskádě rozpadu struny IFS. Zbytek původní struny přetrvává a neustále generuje soběpodobnou fraktální strukturu nových strun. V semiklasickém režimu řídí tento růst a pokles tlaku jediný Malthusův exponent κ = 2√2 − 2. Výsledný stav si zachovává nulovou celkovou energii i hybnost, zůstává však vysoce vybudzený a vykazuje záporný integrovaný tlak v každém konečném časovém řezu.
Proč je to zajímavé: Studie poskytuje konkrétní příklad toho, jak mikroskopická konzistence energie v teorii strun může přímo souviset s makroskopickým záporným tlakem, což má význam pro modelování vnitřku černých děr a kosmologických procesů.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)