Růst vesmírných struktur prověřuje novou teorii gravitace f(Q, Lₘ)
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.
Vědci v nové studii podrobili testům zobecněnou teorii gravitace f(Q, Lₘ), která představuje rozšíření standardního kosmologického modelu ΛCDM (popisujícího vesmír pomocí temné energie a chladné temné hmoty). Autoři navrhli model f(Q, Lₘ) = -Q^μ + α Lₘ^ν + β, ve kterém hodnota parametru ν odlišná od jedničky způsobuje nezachování hmoty. Tento jev lze interpretovat jako efektivní mechanismus vzniku částic.
K prověření vývoje vesmíru vědci využili data o Hubbleově parametru H(z), měření baryonových akustických oscilací (otisků zvukových vln z raného vesmíru) a tři databáze supernov typu Ia. Samotná data o rychlosti rozpínání vesmíru tento alternativní model v některých testech podporovala lépe než standardní model ΛCDM. Jakmile však autoři do Bayesovské analýzy zahrnuli i sledování růstu vesmírných struktur fσ₈, situace se zásadně změnila. Data o růstu struktur vynutila návrat parametru ν k jedničce, čímž obnovila zachování hmoty a dodatečnou volnost modelu přesvědčivě zamítla.
Proč je to zajímavé: Výzkum ukazuje, že k prověření alternativních teorií gravitace nestačí pouhé sledování tempa rozpínání vesmíru, ale zcela rozhodující jsou měření toho, jak se v něm v čase shlukuje hmota.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)