Zpívající černé díry a testování exotických geometrií časoprostoru
© / kredit: ESO/L. Calçada · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: zmenšení a kredit.
Astrofyzici zkoumali teoretický model nabíjeného Simpsonova–Visserova časoprostoru, který popisuje exotické černé díry či červí díry bez centrální singularity. K jeho testování využili vysokofrekvenční kvaziperiodické oscilace (QPO), což jsou rytmické změny záření vyvolané pohybem hmoty v těsné blízkosti černých děr GRO J1655-40 a XTE J1550-564. Výsledky ukázaly, že zavedení teoretických parametrů časoprostoru sice výrazně zlepšuje shodu s reálnými pozorováními oproti nerotujícímu Schwarzschildovu modelu, ale neznamená to objevení nového náboje či kosmologické konstanty. Tyto teoretické deformace totiž v datové analýze pouze zástupně imitují rotaci černé díry, kterou původní model neobsahoval. Proč je to zajímavé: Výzkum odhaluje, jak snadno lze běžnou rotaci objektu zaměnit za projevy exotické fyziky, což je zásadní poznatek pro přesnou interpretaci dat z budoucích rentgenových družic.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)