Které hvězdy jsou nejblíže Slunci?
Nejbližší hvězdou je Proxima Centauri, vzdálená přibližně 4,25 světelného roku. V sousedství Slunce najdeme slabé červené trpaslíky, hvězdy podobné Slunci i bílého trpaslíka. Přehled ukazuje jejich vzdálenosti a vzájemné rozdíly.
Vzdálenosti jedenácti hvězd v sedmi soustavách na společné ose v jednotkách světelných let. Červená značí třídu M, žlutá dvojici G/K, modrá Sirius A a jeho průvodce bílého trpaslíka. Alfa Centauri A/B a Proxima patří do jedné soustavy.
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · Datové zdroje a metodika · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.
Jak číst přehled sousedních hvězd
Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za rok. Světlo Proximy tedy k nám letí přes čtyři roky. V diagramu jsou hvězdy seřazeny podle vzdálenosti od Slunce na společné ose. Na obloze přitom leží v různých směrech.
Barva značky rozlišuje základní druh hvězdy. Nejpočetnější jsou v tomto výběru červení trpaslíci, malé hvězdy spektrální třídy M. Mají chladnější povrch a mnohem menší celkový výkon než Slunce. Význam písmen A, G, K a M vysvětluje Jak třídíme hvězdy a co nám jejich označení říká?.
Přehled zahrnuje jedenáct hvězd v sedmi soustavách do deseti světelných let. Tři členové soustavy Alfa Centauri jsou kvůli rozdílným vzdálenostem zobrazeni na dvou řádcích. Hnědí trpaslíci, kteří ve svém nitru dlouhodobě neudržují přeměnu vodíku jako běžné hvězdy, tvoří samostatnou skupinu objektů; zde se soustředíme na hvězdy a bílého trpaslíka.
Na úzké obrazovce posuňte tabulku do strany.
| Hvězda nebo dvojice | Vzdálenost (světelné roky) | Typ | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Proxima Centauri | 4,25 | M | Červený trpaslík; člen soustavy Alfa Centauri |
| Alfa Centauri A + B | 4,39 | G + K | Dvě hvězdy v soustavě s Proximou |
| Barnardova hvězda | 5,96 | M | Červený trpaslík |
| Wolf 359 | 7,86 | M | Červený trpaslík |
| Lalande 21185 | 8,30 | M | Červený trpaslík |
| Sirius A + B | 8,60 | A + bílý trpaslík | Jasná hvězda a vychladávající pozůstatek |
| BL Ceti + UV Ceti | 8,73 | M + M | Dvojice červených trpaslíků |
| Ross 154 | 9,71 | M | Červený trpaslík |
Prostorová mapa: kterým směrem sousedé leží?
Otevřít otočnou mapu nejbližších hvězd. Slunce je v jejím středu a osy udávají vzdálenost ve světelných letech. Polohy vycházejí z katalogových směrů a vzdáleností stejných hvězd jako v přehledu výše. Pohled lze otáčet tažením a přibližovat posuvníkem.
Těsné dvojice Alfa Centauri A/B, Sirius A/B a BL/UV Ceti představuje společný bod s uvedením obou složek. Proxima je vyznačena samostatně; její polohu vůči dvojici A/B lépe ukáže přepnutí na detail soustavy Alfa Centauri. V tomto detailu je počátek u dvojice A/B, zatímco hlavní pohled má počátek u Slunce. Barvy rozlišují základní druhy hvězd stejně jako původní graf; velikost značek je názorná.
Proxima a dvojice Alfa Centauri A a B
Nejbližší Proxima Centauri je malý červený trpaslík. Patří do trojhvězdné soustavy společně s Alfou Centauri A a B. Tyto dvě hvězdy kolem sebe obíhají poměrně těsně, zatímco Proxima leží mnohem dále od jejich dvojice.
Alfa Centauri A se teplotou a stavbou podobá Slunci; B je menší a chladnější hvězda třídy K. Proxima je na obloze mnohem slabší. Blízkost hvězdy tedy ještě neurčuje, jak výrazná bude při pohledu ze Země: záleží i na tom, kolik světla vydává.
U Proximy známe planety. Proxima b patří k příkladům rozebíraným v tématu Které známé exoplanety leží v obyvatelné zóně?. Při posuzování podmínek na takové planetě hrají roli také atmosféra a aktivita její hvězdy.
Barnardova hvězda a další červení trpaslíci
Barnardova hvězda, Wolf 359, Lalande 21185 a Ross 154 ukazují, jak běžné jsou malé chladné hvězdy. Přesto je na noční obloze pouhým okem snadno přehlédneme: jejich slabý svit nestačí ani při poměrně malé vzdálenosti.
Barnardova hvězda se mezi vzdálenějšími hvězdami na obloze nápadně posouvá. Tomuto postupnému posunu říkáme vlastní pohyb. Vzniká skutečným pohybem hvězdy vzhledem ke Slunci a její blízkost ho na obloze zvýrazňuje. Proto se naše hvězdné sousedství v průběhu tisíců a milionů let mění.
BL Ceti a UV Ceti tvoří dvojici červených trpaslíků. U takových hvězd mohou nastávat výrazné erupce, při nichž se do okolí dostává více energetického záření. To je důležitá okolnost při zkoumání jejich planet.
Sirius: dvě velmi odlišné hvězdy
Sirius A je horká hvězda třídy A a díky svému výkonu i blízkosti září na naší noční obloze mimořádně jasně. Jeho průvodce Sirius B je bílý trpaslík: hustý pozůstatek hvězdy, která již prošla obřími fázemi a odvrhla vnější vrstvy.
Na jedné dvojici tak vidíme dvě různé etapy hvězdného života. Bílý trpaslík má malý rozměr a postupně uvolňuje nahromaděné teplo. Podobný typ pozůstatku jednou vznikne i ze Slunce, jehož další vývoj rozebírá nové téma o budoucnosti Slunce a Země.
Jak vzdálenosti zjišťujeme
Základem je roční paralaxa. Při oběhu Země kolem Slunce se mění směr, z něhož pozorujeme blízkou hvězdu. Její poloha se proto vůči vzdálenému pozadí během roku nepatrně posouvá. Z velikosti tohoto úhlového posunu vypočteme vzdálenost.
Použité hodnoty vycházejí z katalogu deseti parseků v éře družice Gaia a z přehledu RECONS. U dvojhvězd je pro společný přehled převzata jedna reprezentativní vzdálenost soustavy. Zaokrouhlení je přizpůsobené názornému srovnání, zatímco odkazy níže umožňují dohledat přesné katalogové údaje.
Zdroje a další čtení
- Reylé a kol. 2021: katalog objektů do deseti parseků
- Datový katalog – The 10 pc sample, verze 2
- [RECONS: blízké soustavy, společná paralaxa BL a UV Ceti](http://www.recons.org/TOP100.posted.htm)
- ESA: jak družice Gaia měří paralaxu
Proč je to zajímavé právě pro vás?
Naše nejbližší okolí obsahuje různé typy hvězd i různé etapy jejich života. Je také místem, kde můžeme podrobně zkoumat soustavy s planetami a přímo porovnávat vlastnosti hvězd se Sluncem.
Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)