Mohly záhadné „malé červené tečky“ vzniknout z prvotních černých děr?
© / kredit: ESO/TIMER survey · Zdroj · TIMER survey · CC BY 4.0 · Úpravy: zmenšení a kredit.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil v raném vesmíru (při rudém posuvu z ≥ 4) nečekaně hmotné černé díry o hmotnostech přesahujících 10⁶ hmotností Slunce, označované jako „malé červené tečky“ (LRDs). Autoři nové studie pomocí statistického modelování zkoumali hypotézu, zda tyto černé díry mohly vyrůst z prvotních černých děr vytvořených z hustotních odchylek v nejranějším vesmíru.
Tradiční modely vzniku z prvních hvězd nestačí a hypotéza prvotních černých děr dosud narážela na konflikt s limity takzvaného μ-zkreslení spektra reliktního záření (drobné energetické odchylky v záření z raného vesmíru měřené satelitem COBE/FIRAS). Vědci však prokázali, že započítáním ne-gaussianity – tedy odchylky prvotních hustotních poruch od běžného gaussovského statistického rozložení – v kombinaci s běžným pohlcováním hmoty (akrecí) lze tyto limity obejít. Pro parametry lokální ne-gaussianity |fNL| řádu 1 a amplitudu poruch řádu 10⁻³ modely úspěšně vysvětlují vznik zárodků obřích černých děr a zároveň zůstávají v souladu s daty reliktního záření.
Proč je to zajímavé: Výzkum ukazuje, že záhadně rychlý vznik obřích černých děr na počátku vesmíru lze vysvětlit procesy v nejranějším kosmu, aniž by to protiřečilo dosavadním pozorováním reliktního záření.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)