Kosmologické novinky

Česky o kosmologii: temná hmota, černé díry, galaxie, reliktní záření, gravitační vlny, neutronové hvězdy a další.

Každý týden 5 nejzajímavějších objevů a poznatků o vesmíru do e-mailu.

Česky, srozumitelně a s odkazy do Kosmopedie.

Rychlé rádiové záblesky mapují skrytou běžnou hmotu vesmíru

Publikováno: 18. listopadu 2026 · Zdroj: arXiv

Oddělování mikrovlnných složek – vlastní kvalitativní schéma, nikoli pozorování
Oddělování mikrovlnných složek: vlastní kvalitativní schéma. Nejde o naměřená data, fotografii ani výsledek numerické simulace.
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.

Vědci v nové studii navrhli metodu, jak přesně určit rozložení běžné hmoty (baryonů) ve vesmíru pomocí rychlých rádiových záblesků (FRB), což jsou extrémně krátké a intenzivní impulsy rádiových vln z hlubokého vesmíru. Využili přitom míru rozptylu signálu FRB, která udává, jak se rádiové vlny zpožďují při Průchodu plazmatem, což přímo odhaluje hustotu volných elektronů na dráze signálu.

S využitím kosmologických simulací IllustrisTNG výzkumníci rozčlenili velkorozměrovou strukturu vesmíru do osmi tříd podle hustoty hmoty, odpovídajících kosmickým prázdnotám, vláknům a galaktickým halům. Dále vytvořili syntetický katalog galaxií po vzoru vesmírného teleskopu Euclid. Zkombinováním odhadů ze svítící hmoty a korekce na neviditelnou temnou hmotu – tvořící většinu hmotnosti vesmíru – dokázali zrekonstruovat rozložení elektronů s přesností do 10 % oproti simulované skutečnosti.

Výsledky ukázaly, že elektrony se nacházejí převážně v oblastech s nízkou hustotou. Z kombinace dat z FRB a galaxií vědci určili hustotu ionizovaných baryonů na hodnotu Ωb fion = 0,0455 (+0,0028 / −0,0026), což těsně odpovídá simulované hodnocení 0,0462. Pro podíl ionizace fion = 0,95 pak odvodili celkovou hustotu baryonů Ωb = 0,0479 (+0,0029 / −0,0027). Podíly plynu v prázdnotách, vláknech a halech temné hmoty stanovili na 0,186 ± 0,012; 0,179 ± 0,015 a 0,046 ± 0,014 (oproti simulovaným hodnotám 0,167; 0,173 a 0,067). Přesná znalost rozložení baryonů je přitom klíčová pro studium gravitačního čočkování, vývoje galaxií i reliktního záření (CMB), což je nejstarší dochované světlo vesmíru pocházející z doby krátce po velkém třesku.

Proč je to zajímavé: Metoda umožňuje přesně zmapovat i velmi rozptýlenou běžnou hmotu v mezigalaktickém prostoru a ověřit kosmologické modely kombinací rádiových záblesků a galaktických přehlídek.

Původní zdroj →

← Přehled článků · Rubriky