Kosmologické novinky

Česky o kosmologii: temná hmota, černé díry, galaxie, reliktní záření, gravitační vlny, neutronové hvězdy a další.

Každý týden 5 nejzajímavějších objevů a poznatků o vesmíru do e-mailu.

Česky, srozumitelně a s odkazy do Kosmopedie.

Rozpoznají nové teleskopy reliktního záření proměnlivou temnou energii?

Publikováno: 19. listopadu 2026 · Zdroj: arXiv

Reionizace a první zdroje světla – vlastní kvalitativní schéma, nikoli pozorování
Reionizace a první zdroje světla: vlastní kvalitativní schéma. Nejde o naměřená data, fotografii ani výsledek numerické simulace.
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.

Vědci v nové studii zkoumali pomocí Bayesovských simulací, zda chystané experimenty Simons Observatory (SO) a CMB-S4 dokážou rozlišit mezi standardním kosmologickým modelem ΛCDM a modelem s dynamickou temnou energií. Temná energie je neznámá složka zrychlující rozpínání vesmíru, která se od temné hmoty liší tím, že působí odpudivě a neshlukuje se. Autoři zjistili, že samotná nová pozorování reliktního záření (CMB) – nejstaršího záření ve vesmíru – k rozlišení těchto modelů nestačí.

Model ΛCDM předpokládá neměnnou temnou energii a chladnou temnou hmotu, ale nedávná měření naznačila možnost, že se stavová rovnice temné energie mění v čase. Výzkumníci vytvořili simulovaná data pro přístroje SO a CMB-S4 a porovnali je s takzvaným „stínovým“ modelem ΛCDM, který zachovává parametr posunu R i první akustický pík reliktního záření. Ukázalo se, že kvůli geometrické degeneraci – situaci, kdy různé modely vesmíru vedou k prakticky stejnému pozorovanému obrazu CMB – neumí samotné experimenty SO a CMB-S4 proměnlivou temnou energii potvrdit ani vyvrátit. Předchozí odhady založené na Fisherově matici byly příliš optimistické, protože negaussovský charakter degenerace podcenily. Až po přidání dat o akustických baryonových oscilacích (BAO – otiscích zvukových vln v rozložení galaxií) a supernovách typu Ia při nízkém rudém posuvu (posunu vlnové délky světla k červenému konci spektra v důsledku rozpínání vesmíru) klesla nejistota na σ(w₀) ≈ 0,05 až 0,06. Výsledná preference proměnlivé temné energie však závisí na volbě dat BAO; například data ze přehlídky SDSS posouvají výsledky zpět ke standardnímu modelu ΛCDM.

Proč je to zajímavé: Práce odpovídá na otázku, zda ke zjištění případné proměnlivosti temné energie budou stačit samotná přesnější měření reliktního záření. Ukazuje, že k definitivnímu potvrzení nebo vyvrácení dynamické temné energie bude nutné zkombinovat pozorování reliktního záření s přesným měřením vzdáleností v nízkém rudém posuvu.

Původní zdroj →

← Přehled článků · Rubriky