Singustáry: Nové teoretické objekty na pomezí černých děr a běžných hvězd
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.
Vědci v teoretické studii zkoumali vlastnosti takzvaných singustárů. Jde o teoretické objekty, v nichž je odpudivá nahá singularita se zápornou bodovou hmotností obklopena silnou obálkou ze samogravitující tekutiny. Pomocí Tolmanových–Oppenheimerových–Volkoffových rovnic, které popisují hydrostatickou rovnováhu těles v obecné relativitě, autoři ukázali, že singustáry tvoří rodinu modelů určených hmotností M a kompaktností C (definovanou jako poměr hmotnosti k poloměru M/R). Tyto objekty dokážou překročit takzvaný Buchdahlův limit, tedy teoretickou hranici maximální hustoty běžných hvězd.
Z výpočtů rovnovážných stavů a numerických simulací pro polytropní stavovou rovnici se stupněm Γ = 2 vyplývá, že singustáry jsou stabilní jen při nízké hmotnosti (M ≲ 0,63) a kompaktnosti (C ≲ 0,25). Nestabilní konfigurace reagují na poruchy různě: buď se hroutí za vzniku černé díry s horizontem událostí, rozptýlí se do okolí, nebo přecházejí do stabilního stavu.
Proč je to zajímavé: Výzkum ukazuje, že hypotetická záporná hmotnost může stabilizovat obálku hmoty do konfigurací kompaktnějších než jakékoliv klasické hvězdy.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)