Test Kerrovy hypotézy: Jsou deformace černých děr univerzální?

© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.
Vědci zkoumali, zda černé díry přesně odpovídají Kerrově hypotéze, podle níž jsou rotující černé díry v časoprostoru plně popsány pouze svou hmotností a rotací. Autoři zkombinovali 17 pozorování splynutí dvojitých černých děr z katalogů GWTC-3 a GWTC-4 a zjišťovali, zda černé díry vykazují odchylky od této hypotézy. Zjištěné výsledky jsou s Kerrovou hypotézou plně v souladu.
Případné odchylky od standardního řešení vědci měřili pomocí parametrů deformace α₁₃ a ε₃ z takzvané Johannsenovy metriky, což je zobecněný teoretický model časoprostoru v okolí rotující černé díry. Tým analyzoval události dominované fází přibližování (inspiral) a použil Savageův–Dickeyův Bayesův faktor, tedy statistické kritérium pro hodnocení jednotlivých událostí. Dále použil hierarchickou analýzu – metodu posuzující vlastnosti celé populace černých děr pomocí průměru μ a rozptylu σ.
Při předpokladu univerzální deformace platné pro všechny zdroje vědci stanovili parametry na α₁₃ = −0,01 (+0,14 / −0,12) a ε₃ = 0,06 (+0,59 / −0,54). Průměrné hodnoty populace jsou tedy konzistentní s nulou, což odpovídá nulovým deformacím. Vnitřní rozptyl deformací mezi jednotlivými zdroji však současná data neumožňují rozlišit.
Výzkum tak potvrzuje platnost Kerrovy hypotézy, ale zatím nedokáže rozhodnout, zda jsou případné nepatrné deformace univerzální, nebo závisí na konkrétním zdroji.
Proč je to zajímavé: Vědci společně vyhodnotili více signálů gravitačních vln. V naměřených datech nenašli přesvědčivý důkaz odchylky od Einsteinovy obecné relativity a určili, jak velké odchylky ještě data připouštějí. Citlivější detektory by mohly tyto meze zpřísnit.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)