Kosmologické novinky

Česky o kosmologii: temná hmota, černé díry, galaxie, reliktní záření, gravitační vlny, neutronové hvězdy a další.

Každý týden 5 nejzajímavějších objevů a poznatků o vesmíru do e-mailu.

Česky, srozumitelně a s odkazy do Kosmopedie.

Záhadná rotace v reliktním záření by mohla odhalit novou fyziku

Publikováno: 17. listopadu 2026 · Zdroj: RSS

Tepelné spektrum CMB – vlastní kvalitativní schéma, nikoli pozorování
Tepelné spektrum CMB: vlastní kvalitativní schéma. Nejde o naměřená data, fotografii ani výsledek numerické simulace.
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.

Některá měření naznačují, že se během putování vesmírem mohla nepatrně pootočit polarizace reliktního záření (CMB). Toto záření pozorujeme z doby přibližně 380 000 let po velkém třesku, kdy se vesmír stal průhledným. Co se zde má stáčet? Světlo je elektromagnetické vlnění. U lineárně polarizované části záření kmitá elektrické pole v určitém směru, kolmém ke směru šíření. Právě orientace tohoto kmitání by se mohla při cestě k nám pootočit. Nejde tedy o zatočení dráhy světla ani o otáčení obrazu na obloze.

Předpokládanému jevu se říká kosmický dvojlom. Některé teorie jej spojují s působením dosud neobjeveného pole, které by mohlo souviset s temnou hmotou nebo temnou energií. Skutečné potvrzení by proto bylo významným vodítkem pro novou fyziku. Samotné náznaky pootočení však existenci takového pole ani jeho souvislost s temnou hmotou neprokazují.

Zásadní problém spočívá v tom, že podobné zdánlivé pootočení může vzniknout i nepatrnou chybou v nastavení orientace detektorů. Tým Kalifornské univerzity v San Diegu proto porovnal osm polarizačních map vytvořených z pozorování družice Planck různými skupinami detektorů. Porovnání odstraní pootočení společné všem mapám a umožní zkoumat rozdíly v jejich kalibraci, tedy v nastavení správného měření polarizačního úhlu. Výsledky souhlasily s dříve používanou analýzou, a poskytly tak další kontrolu přístrojových odchylek.

Metoda má ale důležité omezení: spolu se společnou chybou nastavení odstraní i případné skutečné pootočení společné všem mapám. Sama proto nedokáže určit celkové kosmické stočení; k tomu je potřeba další nezávislý kalibrační údaj. Studie tedy přináší kontrolní nástroj, nikoli samostatné potvrzení nového fyzikálního jevu.

Proč je to zajímavé: Nepatrné pootočení polarizace reliktního záření by mohlo ukazovat na dosud neznámé fyzikální působení. Nejdříve je však nutné ověřit, zda podobný signál nevytváří samotný přístroj. Nová metoda pomáhá prověřovat právě tuto možnost.

Původní zdroj →

← Přehled článků · Rubriky