Kosmologické novinky

Česky o kosmologii: temná hmota, černé díry, galaxie, reliktní záření, gravitační vlny, neutronové hvězdy a další.

Každý týden 5 nejzajímavějších objevů a poznatků o vesmíru do e-mailu.

Česky, srozumitelně a s odkazy do Kosmopedie.

Co je kvantové vakuum?

Kosmopedie · Aktualizováno: 25. října 2026

I prostor bez plynu a světla má fyzikální vlastnosti. Kvantové vakuum označuje nejnižší energetický stav polí za daných podmínek. Citlivé experimenty umožňují zkoumat jejich kvantové kolísání i síly, které vznikají mezi blízkými povrchy.

Kvantové vakuum: rozptyl v základním stavu – vlastní vysvětlující schéma
Model kvantového harmonického oscilátoru v základním stavu. Křivka znázorňuje Gaussovo rozdělení polohy s nenulovou šířkou, bez číselné stupnice; nejde o časový průběh pole ani zobrazení reálných částic ve vakuu.
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · Odborný podklad · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.

Prázdno má stále svůj fyzikální stav

V laboratoři znamená vakuum především prostor s velmi malým množstvím plynu. V kvantovém popisu se navíc ptáme, v jakém stavu se v této oblasti nacházejí fyzikální pole.

Představme si divadelní sál s návštěvníky. Sál představuje pole, návštěvníci částice. Když všichni odejdou, sál zůstane stát — prázdné divadlo nepřestává existovat. Podobně odstraněním částic z určité oblasti prostoru nezmizí samotná kvantová pole. Jejich nejnižší energetický stav za daných podmínek označujeme jako kvantové vakuum. V jednoduchém popisu volného pole v tomto stavu nejsou žádné jeho částice.

Co ukazuje obrázek nahoře

Představme si velmi malé závaží na pružině, které se řídí kvantovými pravidly. Takové soustavě říkáme kvantový oscilátor. Připravíme ji v nejnižším energetickém stavu a změříme polohu závaží. Potom soustavu znovu připravíme stejně a měření mnohokrát zopakujeme.

Výsledkem budou různé polohy rozložené kolem rovnovážného bodu. Právě jejich rozdělení znázorňuje obrázek. Vodorovná osa ukazuje možné polohy, výška křivky vyjadřuje hustotu pravděpodobnosti: kde je křivka vyšší, tam závaží častěji zachytíme v malém okolí dané polohy.

Šířka křivky tedy vyjadřuje rozptyl výsledků opakovaných měření, nikoli pohyb závaží v čase. Nenulový rozptyl zůstává i v základním stavu a souvisí s principem neurčitosti.

Co měříme u samotného pole

U elektromagnetického vakua zkoumáme místo polohy závaží například elektrické pole. I bez přítomných fotonů mají vhodně zvolená měření jeho elektrické složky nenulový kvantový rozptyl. Tento projev nazýváme vakuovými fluktuacemi.

V citlivých optických experimentech vědci používají krátké laserové pulzy jako sondy. Interakce s polem ovlivní jejich polarizaci, tedy orientaci elektrického kmitání světla. Z mnoha měření lze určit kvantové kolísání pole i souvislosti mezi výsledky na různých místech a v různých časech. Tepelné záření a šum přístrojů je přitom třeba oddělit od hledaného příspěvku vakua.

Co konkrétně měříme mezi blízkými povrchy

Dvě blízké vodivé, elektricky neutrální desky mohou být přitahovány Casimirovou silou. Obrázek níže ukazuje směr tohoto působení. V experimentu sledujeme mechanický účinek: například drobnou deformaci pružného závěsu nebo změnu frekvence jeho kmitání. Měřením při různých vzdálenostech zjistíme, jak se působení mění.

Vodivé povrchy ovlivňují možné způsoby kmitání elektromagnetického pole. Pole a náboje v materiálu spolu interagují, a energie celé soustavy proto závisí na vzdálenosti povrchů. V jednoduchém případě dvou rovnoběžných vodivých desek se při jejich přibližování snižuje, což se projevuje přitažlivou silou.

Naměřenou sílu porovnáváme s kvantovým výpočtem. Pro přesnou shodu je třeba zohlednit také materiál, tvar povrchů a teplotu.

Casimirův jev: síla mezi blízkými deskami – vlastní vysvětlující schéma
Zvětšit obrázek
Názorný příklad přitažlivé Casimirovy síly mezi dvěma blízkými vodivými deskami. Síla závisí na materiálu, vzdálenosti, geometrii i teplotě. Rozměry a síly nejsou v měřítku; obrázek nepředstavuje vakuum jako oblak skutečných částic.
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · Odborný podklad · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.

Odkud se vezme energie vznikajících částic

Vhodnou změnou vnějších podmínek můžeme vyvolat také vznik skutečných fotonů. Jejich energii dodává zařízení, které podmínky mění. Příkladem je dynamický Casimirův jev: při rychlé změně podmínek elektromagnetického pole přechází část dodané energie do vzniklého záření.

Také při přiblížení přitahujících se desek se může uvolnit energie. Abychom je však znovu oddálili a pokus zopakovali, musíme vykonat práci. Energetická bilance zahrnuje celý cyklus.

Souvisí vakuum s temnou energií?

Energie vakua je jednou z možností, o nichž fyzici uvažují při vysvětlování temné energie. V nejjednodušším kosmologickém popisu se stálá hustota takové energie projevuje jako kosmologická konstanta.

Propojit kvantové výpočty s pozorovanou hodnotou je však dosud nevyřešený problém. Existence kvantového vakua sama o sobě nedává hotovou odpověď na otázku, proč se rozpínání vesmíru zrychluje.

Zdroje a další čtení

Proč je to zajímavé právě pro vás?

Kvantové vakuum je nejnižší energetický stav polí za daných podmínek. Jeho vlastnosti zkoumáme prostřednictvím kvantového rozptylu a souvislostí mezi výsledky optických měření. U Casimirova jevu měříme mechanickou sílu mezi povrchy a její závislost na vzdálenosti.

← Celá Kosmopedie · Rubriky