Kosmologické novinky

Česky o kosmologii: temná hmota, černé díry, galaxie, reliktní záření, gravitační vlny, neutronové hvězdy a další.

Každý týden 5 nejzajímavějších objevů a poznatků o vesmíru do e-mailu.

Česky, srozumitelně a s odkazy do Kosmopedie.

Co se stane, když se galaxie srazí?

Kosmopedie · Aktualizováno: 30. října 2026

Při setkání galaxií gravitace přetváří jejich hvězdné dráhy a srážející se plyn může podnítit vznik nových hvězd. Počítačové modely zkoumají podobné možnosti i pro budoucí vzájemné přiblížení Mléčné dráhy a Andromedy.

Galaxie NGC 4565 viděná z boku – snímek
Tematický obrázek: Galaxie NGC 4565 viděná z boku (snímek). Nejde nutně o objekt ze studie; neviditelné složky vesmíru nejsou přímým snímkem.
© / kredit: ESO · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: výřez, zmenšení a kredit.

Hvězdné dráhy a srážející se plyn

Galaxie jsou rozsáhlé soustavy hvězd, plynu, prachu a temné hmoty. Při jejich setkání gravitace mění dráhy hvězd a vytahuje z galaxií dlouhé proudy hvězd a plynu. Ty mohou vytvářet protáhlé „ocasy“ nebo mosty spojující obě galaxie. Vzhledem k velkým vzdálenostem mezi hvězdami jsou přímé srážky jednotlivých hvězd velmi vzácné.

Plynná mračna se naopak mohou přímo střetávat. Stlačený plyn se může ochladit, zhroutit a vytvořit nové hvězdy. Právě kombinace pohybu hvězd a proměn plynu vytváří působivé tvary interagujících galaxií.

Srážka galaxií: hvězdy a plyn – vlastní vysvětlující schéma
Zvětšit obrázek
Dvě odlišné reakce složek při gravitačním setkání galaxií: přímé srážky hvězd jsou kvůli velkým rozestupům vzácné, zatímco plyn může být stlačen a zahřát. Kresba neudává pravděpodobnost kolize konkrétních hvězd ani osud Mléčné dráhy a Andromedy; některé interakce mohou plyn také rozptýlit.
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · Odborný podklad · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.

Od prvního setkání ke sloučení

Vývoj trvá stovky milionů až miliardy let a závisí na hmotnostech i dráze setkání. Galaxie mohou kolem sebe proletět, vzájemně se deformovat nebo po opakovaných průchodech splynout. Při sloučení se pohyb jejich hvězd postupně přeuspořádá; výsledný tvar ovlivňuje množství plynu i původní uspořádání obou soustav.

Co se děje s centrálními černými dírami

Pokud mají obě galaxie centrální supermasivní černou díru, mohou po sloučení galaxií vytvořit těsnou dvojici. Její další přibližování závisí na působení okolních hvězd a plynu. Závěrečné splynutí by vyzářilo energii v gravitačních vlnách.

Tyto procesy vědci zkoumají pomocí pozorování i simulací; budoucí kosmická observatoř LISA má měřit gravitační vlny z části takových systémů. Princip vysvětluje téma o měření gravitačních vln.

Naše budoucnost: Mléčná dráha a Andromeda

Mléčná dráha a Andromeda se k sobě přibližují radiální rychlostí zhruba 110 kilometrů za sekundu. Pro jejich budoucí dráhu je důležitý také pohyb do strany, hmotnosti obou galaxií a gravitační působení okolí.

Studie Sawala a spoluautorů z roku 2025 zahrnula také galaxii M33 a Velký Magellanův oblak. Při zohlednění nejistot měření vyšla přibližně poloviční možnost, že se Mléčná dráha s Andromedou během příštích 10 miliard let nesloučí. Výsledkem může být blízké setkání, pozdější sloučení nebo jiné vzájemné přiblížení podle skutečných počátečních podmínek.

Budoucnost Slunce má vlastní časový průběh: výkon Slunce postupně roste a podmínky pro kapalnou vodu na Zemi se změní ještě před jeho pozdějšími obřími etapami. Při líčení možného setkání galaxií proto potřebujeme zvažovat i to, v jaké fázi vývoje bude samotné Slunce.

Proč setkání galaxií studujeme

Setkání a sloučení mění tvary galaxií, přemisťují plyn, mohou vyvolat tvorbu hvězd a přivádět hmotu k centrálním černým dírám. Pozorováním galaxií v různých fázích a jejich porovnáváním s modely rekonstruujeme, jak galaxie v průběhu času rostou.

Zdroje a další čtení

Proč je to zajímavé právě pro vás?

Pozorované deformace galaxií vyprávějí příběh jejich minulých setkání. Stejné fyzikální principy pomáhají zkoumat i možné budoucí dráhy naší galaxie a ukazují, které nové údaje předpovědi nejvíce zpřesní.

← Celá Kosmopedie · Rubriky