Kde v Mléčné dráze leží Slunce?
Slunce je součástí disku Mléčné dráhy, přibližně 27 tisíc světelných let od jejího středu. Leží v místní větvi spirální struktury zvané rameno Orionu. Dva pohledy na Galaxii ukazují, kde se nacházíme a proč na obloze vidíme světlý pás.
Názorná stavba disku Mléčné dráhy shora a z boku. Slunce je přibližně 27 tisíc světelných let od středu. Oba pohledy používají stejné délkové měřítko; ramena jsou zjednodušená a halo pokračuje za zobrazený disk.
© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · Datové zdroje a metodika · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.
Naše místo v galaktickém disku
Mléčná dráha je spirální galaxie s příčkou. Obsahuje disk s hvězdami, plynem a prachem, centrální zhuštění i rozsáhlé okolní halo. Jasná část hvězdného disku má průměr přibližně sto tisíc světelných let; řidší hvězdná populace a halo pokračují dále.
Slunce leží blízko roviny disku, asi 8,2 kiloparseku neboli 27 tisíc světelných let od středu. Patří do místní spirální struktury označované jako rameno Orionu, též Místní rameno. V našem okolí se nachází mezi většími rameny Střelce a Persea.
Schéma ukazuje pohled shora a z boku. Poloha Slunce je vyznačena na stejném prostorovém měřítku jako znázorněný disk. Tvar ramen je názorně zjednodušený; podrobnou stavbu naší Galaxie astronomové postupně skládají z měření vzdáleností a pohybů jednotlivých objektů.
Proč se Mléčná dráha táhne přes oblohu
Díváme se zevnitř disku. Ve směrech podél jeho roviny prochází náš pohled velkým množstvím vzdálených hvězd. Jejich světlo se na tmavé obloze spojuje do světlého pásu. Ve směru od roviny hledíme řidším okolím, takže podobně výrazný pás nevzniká.
Tmavé skvrny a pruhy uvnitř tohoto pásu způsobuje především mezihvězdný prach, který pohlcuje a rozptyluje část světla. Infračervené a rádiové záření pomáhá zkoumat i oblasti zakryté prachem. Proto mapování Galaxie spojuje různé druhy pozorování.
Směrem do souhvězdí Střelce leží její střed. Nachází se tam také supermasivní černá díra Sagittarius A*. Její gravitace dominuje pohybu hvězd v nejtěsnějším okolí středu; pohyb Slunce po Galaxii určují společně hvězdy, plyn a další hmota včetně temné hmoty.
Jak zjistíme vzdálenost od středu
Vzdálenosti blízkých hvězd měříme paralaxou. Pro rozsáhlejší mapu disku se přidávají další metody, například rádiová měření zdrojů v oblastech vzniku hvězd. Družice Gaia přispívá přesnými polohami a pohyby velkého množství hvězd.
Vzdálenost galaktického středu lze určit také sledováním hvězdy S2, která obíhá v blízkosti Sagittarius A*. Astronomové měří její polohu na obloze i rychlost ve směru k nám a od nás. Spojením těchto údajů odvodí skutečné rozměry dráhy a vzdálenost. Výsledky spolupráce GRAVITY dávají přibližně osm kiloparseků; pro schéma je použita zaokrouhlená hodnota 8,2.
Tím vzniká propojení mezi mapou na obloze a skutečným prostorovým uspořádáním. Podobné vztahy mezi světlem a pohybem vysvětlují další témata okruhu Světlo a měření vesmíru.
Slunce také obíhá kolem středu
Společně s dalšími hvězdami disku Slunce obíhá kolem galaktického středu. Jeden oběh trvá přibližně 230 milionů let. Planetární soustava putuje s ním, zatímco planety současně obíhají Slunce.
Galaxie se přitom nepohybuje jako jedna pevná deska: hvězdy v různých vzdálenostech mají různé dráhy a oběžné doby. Jak tento pohyb souvisí se spirální strukturou, rozebírá Proč mají galaxie spirální ramena?.
Když se od naší polohy vzdálíme ještě více, Mléčná dráha se stane jednou z galaxií Místní skupiny. Tento další stupeň přiblížení představuje nové téma o našem galaktickém okolí.
Zdroje a další čtení
Proč je to zajímavé právě pro vás?
Poloha Slunce vysvětluje vzhled Mléčné dráhy na naší obloze a umožňuje zasadit blízké hvězdy do mnohem většího celku. Pohled zevnitř Galaxie zároveň ukazuje, proč potřebujeme kombinovat světlo různých vlnových délek a měření vzdáleností.
Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)