Jaké neobvyklé exoplanety jsme objevili?

Kosmopedie · Aktualizováno: 30. října 2026

Objevili jsme plynné obry s několika dny dlouhým rokem, malé rozpálené planety i světy obíhající dvě hvězdy nebo pulsar. Šest příkladů ukazuje, jak rozmanité mohou být podmínky vzniku a vývoje planet.

Šest různých způsobů, jak může být planeta neobvyklá

Některé planety překvapují krátkým rokem, jiné malou hustotou nebo svým hostitelem. Pro přehled je porovnáváme podle konkrétních vlastností. Údaje níže pocházejí z datovaného výběru archivu NASA z 30. října 2026.

Tabulka uvádí poloměry a hmotnosti v jednotkách Země. Zápis ± či dvě rozdílné odchylky vyjadřuje rozmezí odhadu v použité studii. Pomlčka u poloměru znamená, že jej tato studie neposkytuje jako změřenou hodnotu.

Barvy v obou grafech rozlišují stejným způsobem kamenné světy a plynné obry. U planety pulsaru PSR B1257+12 c je značka šedá, protože bez měřeného poloměru zatím její stavbu neurčujeme. Zeleným kroužkem je zvýrazněna srovnávací Země v obyvatelné zóně Slunce.

Na úzké obrazovce posuňte tabulku do strany.

51 Pegasi b: plynný obr těsně u hvězdy

Planeta 51 Pegasi b, v katalogu 51 Peg b, oběhne hvězdu za přibližně 4,23 dne. Její objev v roce 1995 doložil, že kolem hvězd podobných Slunci mohou obíhat obří planety na mnohem těsnějších drahách než Jupiter. Pro takové světy se vžilo označení horké Jupitery.

Těsná dráha vede k intenzivnímu zahřívání. Při vysvětlování jejího původu astronomové zkoumají růst planety i pozdější přesun dráhy. Ve zvolené studii Cont a kol. (2026) měření spektra samotné planety pomohlo odhadnout sklon oběhu a hmotnost kolem 194 Zemí. Při této metodě měříme, jak planeta svou gravitací rozhýbává hvězdu směrem k nám a od nás. Velikost naměřeného pohybu závisí nejen na hmotnosti planety, ale i na tom, pod jakým úhlem její dráhu pozorujeme. Hmotnější planeta na více nakloněné dráze může vyvolat stejný naměřený pohyb jako lehčí planeta na dráze, na kterou se díváme z boku. Dokud sklon neznáme, určíme proto jen nejnižší možnou hmotnost.

55 Cancri e: rok kratší než jeden pozemský den

55 Cancri e potřebuje na jeden oběh přibližně 17,7 hodiny. Její poloměr je asi 1,88násobkem zemského a hmotnost kolem osmi Zemí. Velmi silné zahřívání z ní činí vhodný cíl pro studium roztaveného povrchu a možné atmosféry.

Pozorování družicí Webb zkoumají infračervené záření planety a jeho změny během oběhu. Rozbor z roku 2024 podpořil možnost atmosféry s oxidem uhelnatým či uhličitým; složení a proměnlivost prostředí se dále prověřují. Představa lávového oceánu vychází z modelů slučitelných s měřením. Metodu přibližuje téma o zkoumání atmosfér exoplanet.

WASP-107 b: velká planeta s malou hustotou

WASP-107 b má poloměr blízký Jupiteru, ale jen asi 33 hmotností Země; Jupiter má přibližně 318. Průměrná hustota je proto mnohem menší než u našich obřích planet. Objem při růstu poloměru rychle roste, takže i planeta s poměrně malou hmotností může mít rozsáhlý plynný obal.

Její rok trvá přibližně 5,72 dne. Výzkum atmosféry a přenosu tepla pomáhá vysvětlit, jak se takový rozměrný obal udržuje a co prozrazuje o nitru planety.

HD 80606 b: velké změny vzdálenosti během jednoho roku

Plynný obr HD 80606 b oběhne hvězdu přibližně za 111,4 dne, ale jeho dráha je velmi protáhlá. Výstřednost dráhy je číslo od nuly pro kružnici k hodnotám blížícím se jedné pro stále protáhlejší elipsy. Zde dosahuje přibližně 0,932.

Z uvedené velikosti dráhy vychází nejmenší vzdálenost kolem 0,031 AU a největší kolem 0,89 AU. Vzdálenost se tak mění přibližně 28krát a příjem hvězdné energie na jednotku plochy zhruba 800krát. Pozorování kolem těsného průletu umožňují sledovat, jak rychle atmosféra reaguje na prudké zahřátí.

Kepler-16 b: jedna planeta, dvě hvězdy

Kepler-16 b je plynná planeta, která obíhá kolem společného těžiště dvou hvězd. Ty zároveň obíhají jedna kolem druhé. Na jeden oběh planety připadá přibližně 229 dní.

Její přechody před hvězdami spolu s pohybem obou hvězd umožnily určit rozměry i hmotnost planety. Studiem těchto soustav astronomové zjišťují, za jakých podmínek může planeta dlouhodobě obíhat kolem dvou hvězd, aniž by ji jejich gravitace vychýlila na nestabilní dráhu.

PSR B1257+12 c: planeta u pozůstatku hvězdy

Hostitelem této planety je pulsar: rychle rotující neutronová hvězda, jejíž záření k nám přichází v pravidelných pulzech. Drobné posuny v časech jejich příchodů prozrazují pohyb pulsaru vyvolaný planetami.

Planeta PSR B1257+12 c má hmotnost asi 4,3 Země a rok dlouhý přibližně 66,5 dne. Dvě planety tohoto pulsaru byly oznámeny už v roce 1992, tedy před objevem 51 Pegasi b. Jejich existence otevřela otázky, jak mohou planety vznikat nebo přetrvat v okolí hvězdných pozůstatků.

Co si z těchto příkladů odnést

Vlastnosti planet vysvětlujeme společně s prostředím jejich hvězd a s vývojem dráhy. Stejná velikost může doprovázet velmi rozdílnou hmotnost; podobná délka roku může patřit světu u běžné hvězdy i pulsaru.

Souvislosti lépe vyniknou při porovnání celých planetárních soustav. Výběr planet v obyvatelných zónách se naopak soustředí na příjem energie vhodný pro kapalnou vodu při odpovídající atmosféře.

Zaujalo vás téma? Přihlaste se k týdennímu výběru e-mailem ↑

Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)