Nová fyzika, nebo černé díry? Model binaryfog zpřesňuje data z pulsarů

© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.
Autoři zkoumali původ nízkofrekvenčního pozadí gravitačních vln, tedy vlnění časoprostoru na nanohertzových frekvencích, které zaznamenaly sítě pro měření časování pulsarů (PTA, z angl. Pulsar Timing Arrays – astronomické systémy využívající extrémně přesný rytmus rotujících neutronových hvězd). Autoři navrhli nový výpočetní model binaryfog, který přibližně milionkrát rychleji než přímé výpočty simuluje spektra signálů z obíhajících binárních supermasivních černých děr a porovnává je s hypotézami nové fyziky z raného vesmíru.
Díky nástroji binaryfog vědci zahrnuli šest astrofyzikálních parametrů reálných populací černých děr. Ukázalo se, že oproti dosud používanému zjednodušenému mocninnému popisu klesla preference pro fázový přechod v temném sektoru (hypotetické soustavě dosud neznámých částic a jejich interakcí) z původních 2,8 σ na pouhých 1,5 σ. Podobný pokles vykazují i kosmické superstruny, inflační gravitační vlny či doménové stěny. Aktualizované astronomické předpoklady z přehlídek galaxií dávají pro fázový přechod stále jen slabou preferenci 1,7 σ. Pokud je naměřený signál způsoben výhradně binárními černými dírami, musejí tyto dvojice splynout do přibližně 2 miliard let od splynutí mateřských galaxií. Pokud by splynutí trvalo déle než 6,5 miliardy let, preference pro novou fyziku opět přesáhne 3 σ.
Proč je to zajímavé: Výzkum ukazuje, že po započtení realistického chování známých černých děr výrazně klesá potřeba vysvětlovat pozorované gravitační vlny pomocí exotických procesů z počátku vesmíru.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)