Test observatoře SKA ukázal úskalí i řešení při zkoumání raného vesmíru

© / kredit: Kosmologické novinky · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: vlastní schéma.
Vědecká výzva Science Data Challenge 3b (SDC3b), organizovaná Observatoří Square Kilometre Array (SKAO), porovnala různé analytické postupy pro rekonstrukci epochy reionizace ze simulovaných dat budoucího obřího radioteleskopu. Epocha reionizace představuje období raného vesmíru, kdy záření prvních hvězd a galaxií ionizovalo okolní neutrální vodík. Šestnáct vědeckých týmů zpracovávalo simulovaná data a odvozovalo podíl neutrálního vodíku ve třech obdobích odpovídajících rudému posuvu od z = 8,41 do z = 6,25. Rudý posuv popisuje prodloužení vlnové délky světla rozpínáním vesmíru a slouží k určení vzdálenosti a stáří pozorovaného signálu.
Výsledky odhalily výrazné rozdíly mezi odhady jednotlivých týmů, a to i v nejjednodušším scénáři zahrnujícím pouze přístrojový šum. To ukazuje, že na přesnost závěrů má značný vliv způsob modelování signálu, potlačení rušivých vlivů i samotný matematický postup výpočtu. Autoři však zjistili, že kombinovaný průměr odhadů ze všech metod se drží velmi blízko k původním zadaným hodnotám simulace.
Proč je to zajímavé: Otevřenou otázkou zůstává, jak přesně probíhala ionizace vodíku v raném vesmíru a do jaké míry mohou chyby v metodách zkreslit pozorování plánovaného radioteleskopu SKA. Výzkum ukazuje, že kombinace a průměrování různých nezávislých analytických přístupů dokáže kompenzovat specifické odchylky jednotlivých metod a zajistit spolehlivé určení vlastností raného vesmíru.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)