Vodík ve vláknech superkupy Shapley odhaluje proměnu galaxií

© / kredit: ESO · Zdroj · · CC BY 4.0 · Úpravy: výřez, zmenšení a kredit.
Astronomové zkoumali obsah neutrálního atomárního vodíku (v astronomii značovaného HI), který slouží jako hlavní palivo pro vznik hvězd, napříč superkupou Shapley při rudém posuvu z = 0,048 (měřítku kosmologické vzdálenosti). Využili k tomu nová pozorování z radioteleskopu MeerKAT v pásmu L zaměřená na mezigalaktická vlákna, jež zkombinovali s archivní přehlídkou MeerKAT Galaxy Cluster Legacy Survey a optickými daty ze Shapley Supercluster Survey.
Výzkum ukázal, že podíl galaxií s detekovaným vodíkem roste ze 30 % v hustém jádru superkupy na 45 % v okolních vláknech. V jádru kupy vodík postupně mizí a dominují zde systémy v přechodové zóně (ve fázi útlumu tvorby hvězd). Ve vláknech jsou však galaxie stále bohaté na plyn a dělí se napůl mezi přechodovou zónu a hlavní posloupnost tvorby hvězd (populaci s běžným tempem zrodu hvězd). Zdejší přeměna atomárního plynu na hvězdy je ale velmi neefektivní: u 71 % galaxií v přechodové zóně a 57 % galaxií bohatých na plyn přesahuje doba vyčerpání plynu Hubbleův čas (přibližný věk vesmíru). Pozorovaný vodík ve vláknech mají většinou galaxie pozdního typu (například spirální), zatímco galaxie bez detekovatelného vodíku jsou raného typu (eliptické), což naznačuje, že prostředí ve vláknech ovlivňuje vývoj galaxií už předtím, než se dostanou do centrálních oblastí kup galaxií v superkupě Shapley.
Proč je to zajímavé: Práce pomáhá zodpovědět otázku, kde a jakým způsobem dochází k útlumu tvorby hvězd při přechodu galaxií z řídkého prostředí do obřích kup. Potvrzuje, že k tomuto procesu dochází významnou měrou již v mezigalaktických vláknech.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)