Vesmírný dalekohled Euclid sledoval vývoj rádiově hlasitých galaxií

© / kredit: ESA/Euclid/Euclid Consortium/NASA, image processing by J.-C. Cuillandre (CEA Paris-Saclay), G. Anselmi · Zdroj · · CC BY-SA 3.0 IGO · Úpravy: zmenšení bez výřezu, doplnění rámečku a kreditu mimo obraz.
Vědci poprvé prozkoumali vztah mezi výskytem rádiově hlasitých aktivních galaktických jader a hvězdnou hmotností mateřských galaxií až do rudého posuvu z = 3,0. Rádiově hlasitá aktivní galaktická jádra (RLAGN) představují supermasivní černé díry v centrech galaxií emitující silné rádiové záření. Rudý posuv z udává míru vzdálenosti a pohledu do minulosti vesmíru v důsledku jeho rozpínání. Výzkum využil data z vesmírného dalekohledu Euclid a rádiové sítě LOFAR (LOw Frequency ARray) v oblasti Severního hlubokého pole Euclid (Euclid Deep Field North) a získal vzorek 3 154 objektů RLAGN, z nichž 2 803 tvoří nízkobuzené rádiové galaxie (LERG) s nižší energetickou excitací okolního plynu.
Autoři zjistili, že výskyt LERG úzce koreluje s hvězdnou hmotností v rozsahu více než dvou řádů. Sklon mocninné relace klesá z γ ≈ 2,5 v lokálním vesmíru na γ ≈ 1,0 při z = 3,0, což ukazuje na relativní nárůst méně hmotných LERG v ranějších epochách. U neaktivních galaxií bez tvorby hvězd je tento vztah strmější (γ ≈ 2,5) než u galaxií s aktivní tvorbou hvězd (γ ≈ 1,5), avšak při z ≥ 2 vykazují obě populace podobně plochý sklon s γ ≈ 1,0. Výsledky naznačují evoluční přechod od akrece chladného plynu při srážkách galaxií v raném vesmíru k mechanismu v lokálním vesmíru, kdy aktivita jádra vyžaduje přítomnost masivního horkého hala.
Proč je to zajímavé: Výzkum přináší první ucelený pohled na to, jak se v průběhu miliard let proměňoval způsob krmení supermasivních černých děr a jejich role v evoluci galaxií.
Původní zdroj →Našli jste chybu nebo nepřesnost? Napište redakci. (redakce@kosmonovinky.cz)